Něco o nás a trocha historie k tomu

Knihkupectví Křižovatka jsme založili my, manželé Jana Farská Hájková a Jan Farský, v říjnu 2015. Za pultem ale najdete především mě, protože Honza jako poslanec  je pracovně dost vytížen. Ale bude-li mít volnou chvilku, určitě si rád odpočine prodejem dobrých knih. Oba dva každopádně milujeme knihy, čteme často a hodně. Každý večer pravidelně čteme i třem dětem, které spolu s Honzou vychováváme. A protože s tím třetím, nejmladším Jeníkem, jsem právě na mateřské dovolené (a protože došlo ještě k souběhu několika dalších příznivých okolností), rozhodli jsme se pustit do našeho dávného snu - otevřít vlastní knihkupectví.

A když nový prostor, tak nový kompletně. Knihkupectví se nachází v přízemí našeho domu a my jsme se rozhodli zrenovovat dvě přízemní místnosti opravdu zgruntu. Pod vrstvami lina jsme našli původní dubové parkety, které jsme nechali vybrousit. Také jsme pro bezbariérový přístup nechali vytvořit nový vstup směrem od křižovatky, který ale zároveň navazuje na původní historický vstup do zahrady patřící k vile. Ten byl po dlouhá léta, kdy v budově sídlila zvláštní škola, zazděn.  Návrh nového vstupu a interiéru knihkupectví je dílem Ing.arch. Martina Hilperta, který navrhl také moderní vnitřní vybavení. A my tak doufáme, že se podařilo docílit harmonického snoubení historické secesní architektury se současným designem. 

Slibovaná trocha historie aneb něco málo o naší vile

Secesní vilu postavil v letech 1909 - 1912 místní stavitel Karel Andrejsek pro továrníka Melicha. Tehdy stála u jeho textilní továrny, obklopovala ji zahrada a kolem dokola především louky, městské ulice vyrostly až o něco později. V roce 1926 prodal továrník Melich vilu i s továrnou panu Ladislavu Bednářovi, mimo jiné majiteli textilních továren ve Vamberku (slavná vamberecká krajka) a továren ve Vídni. Pan továrník Bednář s rodinou obýval vilu pouze přes léto, zimu trávil v Praze ve svém činžovním domě na Vinohradech. 
 
Znárodnění zasáhlo i pana továrníka. Vila byla využívána jako sídlo komunistické strany, od roku 1969 do roku 2000 pak sloužila pro potřeby zvláštní školy. V době rekonstrukce na zvláštní školu byl odstraněn z většiny místností dřevěný obklad stěn s odůvodněním potřeby světlejšího prostředí. 
 
V roce 1990 byla vrácena potomkům, od vnučky pana továrníka v roce 2004 zakoupil vilu můj manžel, Jan Farský. Od té doby prochází průběžnou rekonstrukcí. 

A něco o knihkupkyni aneb jablko nepadá daleko...

Na fotografii vidíte obchod mého pradědečka v Ledči nad Sázavou. Zdá se, že knihkupčení máme v krvi.

 

 

 

Historické fotografie